Pokiaľ ich niečo zaujímalo, nechceli to pre seba.

Neodvážil se mágům pohlédnout do tváří. Upřeně zíral na stříbrem okovanou patku Arcimágovy hole a cítil, jak mu v uších bubnuje krev.

„Pojďte, posnídáme," řekl Arcimág a vedl je ke stolu mezi okny, na němž bylo přichystáno mléko a hořké pivo, chléb, čerstvé máslo a sýr. Arren spolu s ostatními usedl a jedl.

Celý svůj život se pohyboval mezi šlechtici, zemany a bohatými obchodníky. Síň jeho otce v Berile bývala plná úspěšných a blahobytných mužů, kteří jedli maso, pili víno a mluvili jeden přes druhého; mnozí se přeli, jiní lichotili, další zas zajímal vlastní prospěch. Přestože byl Arren mladý, dozvěděl se hodně o dobrých způsobech i lidské falešnosti. Dosud však nikdy nebyl ve společnosti mužů, jako byli tito. Lámali chléb, mluvili málo a měli tiché obličeje. Pokud je něco zajímalo, nechtěli to pro sebe. Byli to velice mocní muži, i to Arren rozeznal.