Pokud budu živ a zdráv, budu... nacházet potěšení v hmotných předmětech a neužitečných informacích. George Orwell

George Orwell, Proč píšu, z knihy Uvnitř velryby a další eseje (1940) úryvek.  

 Každá řádka každé závažnější práce, kterou jsem od roku 1936 napsal, byla přímo či nepřímo napsána proti totalitě a pro demokratický socialismus, jak ho chápu já. Připadá mi nesmyslné v době, jako je ta naše, si myslet, že člověk se může vyhnout tomu, aby o takových námětech psal. Píše o nich v té či oné podobě každý. Je to prostě otázka toho, na kterou stranu se člověk postaví a jaký přístup zvolí. A čím více je si člověk vědom své politické orientace, tím větší má naději, že se bude chovat politicky, aniž by obětoval svou estetickou a intelektuální čest.
Během posledních deseti let jsem se velice snažil udělat z politického psaní umění. Začínám vždycky pocitem stranickosti, pocitem nespravedlnosti. Když si sednu a začnu psát knihu, neříkám si: „Teď napíšu umělecké dílo.” Píšu to proto, že existuje nějaká lež, kterou chci odhalit, nějaká skutečnost, na kterou chci upozornit, a mou první starostí je, aby se mi dostalo sluchu. Ale nemohl bych napsat knihu, ba ani dlouhý článek do časopisu, aniž by to zároveň byl estetický prožitek. Kdokoli by chtěl zkoumat moje dílo, uvidí, že i v případě přímé propagandy obsahuje mnoho toho, co by profesionální politik považoval za zbytečné. Nejsem schopen a ani nechci opustit světový názor, který jsem získal v dětství. Pokud budu živ a zdráv, budu mít stále vyhraněný názor na styl prózy, budu milovat vše pozemské a nacházet potěšení v hmotných předmětech a neužitečných informacích. Nemá cenu, abych tuhle svou stránku potlačoval. Jde o to skloubit hluboko zakořeněné záliby a nechuti s tím, co je v zásadě veřejná, neindividuální činnost, kterou nám doba vnucuje.